Jak jsem byla citovaná v zadání zkoušky v poznámce pod čarou

Minulé úterý, 15:00 - pátek, 15:00 jsem absolvovala 72 hodin dlouhou zkoušku. Bylo to 72 hodin doma před počítačem, s redbullem, lentilkama a pizzou. 
V úterý v 15:00 se na intranetu školy objevilo zadání zkoušky. Tři stránky dlouhá případová studie doprovázená 16 otázkami spojenými s tím, co jsem se učili posledních šest týdnů. Například:

Jaké předpoklady ohledně trendů ve vznikající tvořivé společnosti s více otevřeným inovačním procesem byste řekli, že podporují projekt "Kuchyň v jednom tlačítku"?

Popište projekt "Kuchyň v jednom tlačítku" v terminologii "zkušenostní ekonomie" a co to znamená především pro vztahy se zákazníky.

Jak by na základně článků od Florida a Goodnight a případové studie o Linuxu mohl Asseli pracovat se zákazníky na tomto projektu?

Vtipný bylo, že projekt "Kuchyň v jednom tlačítku" (One-button kitchen) byl návrh skupiny, ve které jsem byla i já. A tak jsme v zadaní zkoušky byly v poznámce pod čarou zmíněni jako autoři myšlenky. No není to super, být odcitován ve zkoušce na magisterském oboru vysoké školy? :)
Jinak samozřejmě, během zkoušky bylo potřeba využít citace z článků a knížek, které dohromady čítaly 1800 stran čtiva. To bylo potřeba mít načteno a řádně označeno dopředu, protože během 72 hodin člověk těžko přečte 1800 stran a ještě z nich udělá 15. stránkový kompilát odpovědí.
A tak je to dobrý srovnání. Na VŠE se člověk v nejlepším případě učil 72 hodin na zkoušku, a to muselo být už něco. No a tady se ta zkouška 72 hodin psala sama o sobě :). 

Byrokracie v Dánsku se pohnula

Ač se tomu nedá věřit, residence certificate, který v Dánsku potřebujou všichni, co chtějí CPR kartičku, nám dneska přišel.

Neuvěřitelné.

• Žádali jsme 31. 8. 2011.
• Podle dánských zákonů může vydání trvat maximálně tři týdny.
• Pán na přepážce nám oznámil, že by to ale mohlo trvat až týdny čtyři, protože v tomhle období žádají všichni studenti.
• A tak uplynulo pět a půl týdne, a certifikát máme doma.

No není to paráda? Hlavně že založení podniku tu prý jde udělat jenom vyplněním dvou formulářů online a je to. Ale jako EU občan čekáte na něco, co byste vlastně ani neměli potřebovat, skoro dvakrát tak dlouho, než zaručujou dánský zákony. To je na černý puntík!

Jinak jsme si to ale vyřídili na tomhle úřadě: 

Statsforvaltning

Na adrese: 

Statsforvaltningen Hovedstaden, Borups Alle 177, 2400 København NV

Čekali jsme tam asi hodinku, než na nás přišla řada, potřebovali jsme s sebou pas, potvrzení o přijetí ke studiu a jednu pasovou fotku, papíry se dají vyplnit na místě, nebo stáhnout tady. Je dobrý k tomu mít adresu v Dánsku, kam vám to pošlou, v nejhorším to ale můžou poslat i do školy.

Studovat na CBS? Pak tohle musíte vědět

Protože jsem v posledních dvou týdnech dostala už dva emaily, kde se mě různí lidé ptali na informace, ohledně studia v Dánsku, tak jsem se rozhodla o tom raději napsat post, abych mohla pri příště odkazovat na můj blog :)

Proč jste se rozhodli pro CBS?

Já jsem se rozhodla z několika důvodů:

1. sociální stát je mi bližší než to, co se děje v ČR, fascinuje mě, že to tu funguje, a tak jsem to chtěla vidět na vlastní oči a pokud to funguje tak, jak to vypadá, tak tu zůstat.
2. Ve Skandinávii Češi neplatí školné. 
3. CBS byla v roce 2010 23. nejlepší business školou v Evropě podle Financial Times a 22. v master in management, i když podle žebříčku 2011 se propadla na 38. místo na světě, podle EduUniversal Ranking je dokonce třetí nejlepší světovou business školou, hned za Harvardem a Londýnem. Takže je v TOP10 co se týče poměru cena/výkon (plat 3 roky po ukončení studia/náklady na studium) podle Financial Times.
4. Mají tady zajímavý obory zaměřený na leadership, entrepreneurship a inovaci. Seznam na stránkách CBS.

Co máte za obor?

Já mám Master in Social Sciences in Organizational Innovation and Entrepreneurship, Peťa má Master of Science in Strategy, Organization and Leadership. 

Jak jste se tam dostali?

Na CBS po nám chtěli jenom transkript známek a certifikát z angličtiny. Dělali jsme IELTS, kterej se v Praze dá dělat každej měsíc a prý je nejlehčí.

Co se týká transkriptu známek, ten chce CBS pro to, že na magisterský programy se dostanou lidi, kteří už mají absolvovanou určitou strukturu předmětů. Skupiny předmětů jsou vždycky na webovkách jednotlivých programů.

Pokud jim člověk pošle transkript známek během října, tak mu dokonce udělají ohodnocení, aby přesně věděl, co mu chybí a co ne. Někdy se to totiž blbě odhaduje.

Pokud člověku něco chybí, dá se to buď nahradit ještě na domácí univerzitě volitelnýma předmětama, nebo na summer school, kterou pořádá CBS. Není potřeba mít teda všechny předměty dokončený v době podávání přihlášek, ale mít nějakej důkaz, že je člověk odstuduje do 1.9. (začátku školy).

Jak hodnotíte CBS ve srovnání s VŠE?

Jako nebe a dudy :D. Základní rozdíl je v tom, že zatímco na VŠE většinou vyučující přednáší to, co se člověk má naučit a odcitovat na zkoušce, tady tomu tak moc není. Během předmětu se probírá to, na základě čeho by měl potom člověk být schopnej odpovědět otázky během zkoušky. (např. moje zkouška teď bude vypadat tak, že v úterý dostanu zadání a mám 72 hodin na to odpovědět na otázky a v pátek to musím odevzdat). Jenže to, co se vyžaduje u zkoušky, jsou spíš vlastní názory, který jsou podložený argumentama z načtené literatury. Ta se čte na každou hodinu, cca 20-60 stránek a ve velké většině se pak na hodině diskutuje na základě literatury. Zajímavý je, že na hodiny se nemusí chodit bez jakýchkoliv následků (kromě toho, že člověk přijde o to, co se na hodině děje), neexistujou cvičení o dvaceti lidech, ale obvykle je to hodina pro celej program, ale každopádně to nejsou přednášky, ale spíš diskuse - vyučující jsou schopní to udělat zábavný a interaktivní i pro 60 lidí.

Člověk si taky nemůže vybrat, kdy bude chodit na nějaký předměty, ale je to pevně daný. To stejný se zkouškama. První dva semestry jsou povinný předměty, třetí semestr má člověk možnost buď stáže, zahraničního studia nebo volitelnejch předmětů a čtvrtej semestr se píše diplomka.

Semestr je rozdělenej týdenní pauzou na dvě půlky - prvních šest týdnů jsou cca 2x týdně dva předměty, týden pauza a dalších šest týdnů další dva předměty. Člověk se tak víc soustředí na míň různých věcí a tak má víc prostor se nad tím zamýšlet do hloubky. Předměty jsou pak docela propojený, takže třeba já mám tento semestr vždycky zkoušku ze dvou předmětů dohromady.

Jinak mám taky pocit, že je tu víc možností zapojení se do různých organizací, klubů nebo chození na různý zajímavý přednášky, škola hodně podporuje entrepreneurship, má vlastní inkubátor a podporuje hodně soutěží. 

Jaký je život v Kodani oproti Praze a na kolik tak přijde?

Život v Kodani je fajn :) Trochu víc tu prší a fouká, ale dá se to (zatím). Náklady jsou cca 3000 DKK za bydlení a cca 1000 DKK za jídlo za měsíc (když si člověk doma vaří), takže náklady za měsíc jsou tak 15000 Kč na měsíc. Pak je potřeba počítat s cca 1000 DKK na semestr na učebnice a jiný materiály do školy a taky s tím, že se člověk moc nerozšoupne, co se týče chození na pivo a tak. Ale výhoda je, že je ve škole spousta akcí, kde se člověk nají a napije zadarmo - jednou měsíčně networking bar a pak různý přednášky od firem atd. Tak to je skoro jako by šel do hospody :).

Jinak, Kodaň je o hodně menší než Praha, takže je to tu všechno kousek.

Zavedli nám daň na nasycené tuky

Ode dneška v Dánsku platí daň na nasycené tuky - 16 DKK za 1 kilo nasycených tuků. Dánové se proto prý předzásobovali máslem, mlíkem a olejem, až z toho podle iHNed.cz byly vyprázdněné regály. Zrovna včera jsem ale kupovala máslo, a žádného vybíleného regálu jsem si nevšimla. Těch pár kroner normální Dány nezabije, nehledě na to, že máslo a mlíko moc nevydrží, tak proč to kupovat dopředu.

Vtipný je, že dánský parlament argumentoval tím, že národ potřebuje zhubnout. Přitom v Dánsku je prý 10 % obézních, zatímco v ČR je jich 23 % ... takže možná bychom takovou "zdravou" daň potřebovali aji u nás v ČR. 

zdroj: Copenhagen Post

Na druhou stranu asi není potřeba zmiňovat, že tahle daň prý Dánům přinese něco kolem 1,5-2 miliardy DKK do státního rozpočtu, takže nejde jenom o zdraví občanů, ale i státní kasy. Krásný je, že se na tom nicméně shodli politici napříč politickým spektrem, takže nejde o něco, co by HTS rušila, hned jak se jí podaří sestavit vládu. A to je na té dánské politice krásný - kompromis.

Pro víc info v češtině, článek na iHNed.cz.

Pro víc info v angličtině, článek na CPHpost.dk.

První týden v práci

Takže zatím je to pěkná pozice jako v call centru - volám na francouzský firmy a chci po nich povolení o tom jim zaslat informace o našich produktech. No a po týdnu jim mám zavolat a zeptat se jich, co si o našem produktu myslí. Narozdíl od call centra ale nemám moc přesně danej scénář a firem je poněkud míň. Takže menší stres.

Čekala jsem, že budu mít čas se trochu aklimatizovat na anglickejch firmách, ale hned první den se šlo na francouzský. Takže po dvou letech, kdy jsem francouzštinu ani neviděla, to byla docela sranda. Konečně mám ale zase důvod a motivaci procvičovat si francouzštinu, a že to bylo potřeba.

Na druhou stranu je fajn, že zatím to vypadá, že budu pracovat tak 10 hodin týdně, takže mi zbude dost času ještě na jiný aktivity :) A to je fajn, protože na CBS se toho dá dělat spousta a bylo by škoda o to přijít.

No a navíc, ta firma (Innovative Europe) je dceřiná společnost americké firmy, která vyrábí a prodává ramena k LCD monitorům a to nejnovější vyhrálo nějakou design cenu (http://www.evolcdarm.com/) - takže předpokládám, že stáž v mateřské firmě v Americe by mohla být uznána za kredity ve třetím semestru, nebo aspoň sloužit jako podklad pro diplomku :) A to by byla dobrá záminka jet se podívat do USA :)

Kancelář

• mám vlastní stůl, jehož výška se dá nastavit pomocí dálkovýho ovládání
• mám k tomu dost pohodlnou židli
• pracujeme s Mac počítačema, a upřímně, pro všechny, kteří váhají - nevidím rozdíl mezi Mac a PC... dá se na tom brouzdat po internetu, číst emaily a psát dokumenty...a na obojím funguje iTunes ;) ...takže Mac nebo PC? Je to jedno!

Jídlo

Máme v budově kantýnu, kde jsou obědy na účet zaměstnavatele. Takže to je fajn, no ne? :) Dá se tam totiž díky tomu dost levně (zadarmo) a dost dobře najíst... od sendvičů, přes saláty až po brambory s masem :) Huráááá :)

AIESEC conference po dánsku

Protože nám to aiesekaření trochu chybělo, tak jsem předminulý pátek zašla na AIESEC office tady na CBS a ptala se jich, s čím bysme jim mohli pomoct. No a světe div se, něco se našlo :) Takže jsme jeli jako OC na dánskou lokální konferencí pro nováčky (jmenuje se SEEDIUS).

Cesta na konferenci

Na konferenci jel každej samostnaně, my jako OC jsme tam měli být v pátek v 20:30. Takže jsme si našli spoj, koupili lístek a jeli jsme. Konfera se konala v prostorách střední školy, kterou jsme ne úplně v pohodě, ale našli. Jenže pak nastala horší část - dostat se dovnitř, do školy, která byla zavřená a zakódovaná.

• Nejdřív jsme se ptali odcházejících učitelek, jestli tam potkaly nějaký vysokoškoláky chystající konferenci. Nepotkaly.
• Pak jsme ve svým telefonu našla email od Caspera (president AIESEC CBS), tak jsme mu volali. Jenže na druhé straně to zvedl někdo, kdo neuměl ani slovo anglicky, a tak se jenom ptal: Kan du tale dansk? (mluvíte dánsky?) a po mjí odpovědi Jeg kan tale ikke dansk! (nemluvím dánsky) to prostě položil.
• Další nadějí byla Hanča - tak voláme Hanče do ČR, aby nám na stránkách AIESEC CBS našla kontakty na EB. Jenže na stránkách byly jenom kontakty na office, kde to nikdo nebral. (překvapení!)
• No a tak naše poslední záchrana byla to, že se můj telefon synchronizuje s Facebookem, a tak bysme mohli mít číslo na Caspera v mým mobilu. A taky že měli. Jenže telefon tůtal jako když volané číslo neexistuje.
• Takže jsme se pomalu vydali na cestu zpátky na nádraží a že pojedeme zpátky do Kodaně. Když v tom jsme potkali holku, která vypadala, jako že by mohla jít na AIESEC konferenci. A tak jsme šli s ní zpátky ke škole, a to už tam dole stál Casper a další a otevřeli nám a pustili nás dovnitř. 

Naše role

První co jsme udělali (kromě toho, že se dozvěděli a zase zapomněli jak se všichni jmenujou), tak jsme si s něma dali pěkně pizzu upečenou v troubě. Mňam. No a pak nastal ultra-rychlý premeeting. Tam jsme zjistili, že jsme vlastně nepřijeli pomáhat OC, ale že jsme jediný OC (spolu s jednou holkou, která nám už ráno druhej den lezla na nervy a další holkou, která byla v boardu pobočky AIESEC v Rumunsku). A kromě toho, že role OC není jenom chystat svačiny a uklízet po párty, ale taky chystat obědy a večeře a snídaně. Takže se nám poměrně rychle vytratila vidina klidného víkendu.

Celej premeeting byl tak trošku zvláštní, když to srovnám s českýma konferencema. Chápu, že vzhledem k tomu, že AIESEC není ani pro board všechno, tak je to těžký, ale nad některýma věcma jsme my a Rumunka (Bianca) jen nevěřícně kroutili hlavama, jak jim to může fungovat. Ale funguje, takže vlastně fajn. 

Spaní

Protože se celá konference konala ve škole, spalo se ve třídách na spacících. Není to sice vrchol luxusu, ale nikdo si nestěžoval a on je stejně večer člověk na konfeře tak unavenej, že je to jedno, kde lehne. Aby se tam ale všichni vyspali, museli jsme odnosit asi milión stolů. Zajímavý bylo, že spousta lidí si místo spacáku přivezla peřiny a místo karimatky si přivezli monstrózní nafukovací matrace. Holt jiná doba. No a taky jeli autem, tak se jim to líp nese. 

Jídlo

Jídla bylo na konfeře spoustu. Chystali jsme svačiny a furt bylo co jíst, takže si to všichni pochvalovali. Chystali jsme jako OC taky obědy a večeře, ale měli jsme docela štěstí, protože oběd v dánském podání je sendvič, takže jsme jenom krájeli a krájeli jak blázni rajčata a okruky a salát do sendvičů. Ale lepší, než vařit, že. No a sobotní večeři domluvili externí catering, takže jsme to jenom nachystali, aby si každej mohl vzít, co chtěl, a pak to uklidili. Všichni delegáti přitom seděli jako jedna velká rodina u dvou dlouhatánských stolů, tak to bylo pěkný. 

Nordic Circle

Ve Skandinávii mají tzv. Nordic Circle. A tím začínali párty. Jde o to, že všichni stojí v kruhu, koluje flaška a každej může říct, co má na srdci. Tak to bylo takový pěkný, jak všichni nováčci říkali, jak se jim v AIESEC líbí, a jak jsou všichni usměvaví a ochotní a tak. A vtipná byla jedna holka, která chválila nás, jako OC, a řekla: "Je to úžasný, jak dva lidi, co si to umí dobře zorganizovat, to všechno stíhají"... vtipný to bylo pro to, že jsme tam organizovali oficiálně čtyři, jenže ta jedna holka byla úplně mimo (ta, co nám lezla na nervy), ale Bianca, ta nám docela dost pomáhala... 

Boat Race (ne, bohužel, žádný topálky!)

No a to nejstěžejnější, boat race. Na konferenci o asi 80 lidehch bylo 8 týmů, v každým týmu maximálně čtyři lidi. Pilo se sice ze 4dcl kelímků, ale pilo se jednou rukou a ze stolu, takže to byl pěknej opruz. V kelímcích byly necelý dvě deci piva a nejrychlejší tým vypil jeden kelímek v průměru za cca 6 sekund. Jenže problém je, že ono se to tou jednou rukou nějak extrémně rychle pít nedá, protože to hned teče na zem, když to člověk moc nakloní. A finále se samozřejmě pilo jenom jedno pivo, ne tam a zpátky. Takže to bylo teda DOST hrozný. S náma v týmu byly ještě týmlídři, takže jsme se dostali do semifinále, kde nás nějakej tým porazil.

Víc fotek najdete na Facebooku. (klik)

iHNed.cz blog: Dánsku bude vládnout ženské duo

Dánové si ve čtvrtek zvolili první premiérku ve své historii, šéfku místních sociálních demokratů, Helle Thorning-Schmidt. Dánsku tak nyní panuje královna a předsedkyně vlády. A to i přesto, že právě pochyby o tom, jestli dokáže vést tak velkou zemi, jako je Dánsko, stály u kořenů prohry sociálních demokratů před čtyřmi lety. Více v článku na iHNed.cz.

Klobása s bramborovým salátem za 700 Kč

Dneska (teda, včera) jsme měli zorganizovaný oběd s naším programem. Oběd v jedné z nejlepších dánských restaurací, Paustian. 

Měli jsme rybí salát s vajíčkem jako předkrm a jako hlavní chod klobása (doma dělaná) s bramborovým salátem (jenže dánský bramborový salát neobsahuje ani hrášek, ani vajíčko ani nic jiného kromě brambor a majonézy). Nemůžu říct, že by toho bylo málo, nebo že by to bylo špatný, to nééé... jenže jsme za to zaplatili 130 DKK z vlastní kapsy a z nějakýho fondu, kterým disponuje náš program, šlo za osobu další 100 DKK. Takže celkem to stálo 230 DKK (tj. těch 700 Kč)... a to mi za klobásu připadá sakra hodně... Ale nenechte se mást, toto je jenom ilustrační obrázek, měli jsme kovové příbory a keramické talíře...  Jo, a sklenice vína, kterou jsem si pochopitelně jak největší socka nedala, stála 65 DKK. Jenže vtipný bylo, že nakonec po nás chtěli zaplatit i vodu z karaf na stole, takže každý ještě doplácel navíc 10 DKK. Jsem ráda, že jsem té vody vypila aspoň karafu a půl :)

Jenže co chcete od restaurace, kde mají na záchodech odpadkové koše značky VIPP, jejichž 14 litrový koš stojí 2099 DKK (tj. cca 6700 Kč)