neděle 12. února 2012

Jak naštvat Dány... pro Čechy žádná brnkačka

Šest důvodů jak vytočit Dána. To je název článku zřejmě americké autorky, Emily Hanssen Arent. Možná je to tu pro ni těžší, než se může na první pohled zdát. A možná máme my Češi k Dánům blíž, než si myslíme. Nicméně, každému se může hodit na svých cestách naštvat Dána, takže si to tu probereme. První čtyři způsoby, co našla Emily, a pak přidám i já své tipy.

1) Zeptejte se jich, jak se mají.
Pro Čecha to má ale nevýhodu. Nesmíte se jich ptát, protože vás to zajímá, ale místo pozdravu. Jako správný Američan. Pokud vás skutečně zajímá, jak se takový Dán má, a budete ho napjatě poslouchat, tak ho určitě nevytočíte. Spíš naopak. Můžete ale podobnou taktiku použít na Američany a na pozdrav "How do you do?" jim začít vyprávět, jaké trápení vás potkalo za poslední týden.

2) Mluvte na ně dánsky.
Tak nevím. Podle mých zkušeností je to ani tak nenaštve, jelikož nepochopí, že to, co se jim snažíte říct, má být dánsky,  Hranice mezi przněním dánštiny za účelem naštvání Dána a vydáváním zcela nesrozumitelných zvuků je dle mého názoru pro průměrného ne-Dána velmi vzdálená.
Ostatně Emily podotýká, že je celkem možné, že ani Dánové si navzájem nerozumí. Takže to je pak těžko naštvete, že? Video, ve kterém o tom detailněji pojednává norská televize naleznete zde:

3) Nesignalizujte na kole.
Dánové totiž mají dvojí metr. Zřejmě jsou na sebe nějak propojení, takže Dán u druhého Dána, který nic neukazuje, zřejmě vycítí, že chce zastavit. Nedejbože to udělejte jako cizinec, a jste v kaši. To má Emily pravdu. Kolikrát se mi stalo, že přede mnou někdo zastavil málem na místě, aniž by cokoliv udělal. A jednou jsem na zvednutí ruky zapomněla já a ...No ale je potřeba to pochopit. Protože jak píše Emily:
Dánové pracují 37 hodin týdně a mají zdravotní péči a péči o děti v podstatě zadarmo. Minimální mzda je kolem 400 Kč na hodinu a vzdělávání jejich dětí nejen, že je zadarmo, ale každý vysokoškolák dostává od státu 15 000 Kč měsíčně. Takže to, že jste jim neukázali, že zastavujete, je zřejmě to nejhorší, co se jim stalo za posledních několik let.

4) Běžte ven v teplákách
Češi se nemají čeho bát. Naopak mám pocit, že se má oděvní kultura v Dánsku pomalu ubírá teplákovým směrem. Tak například celou zimu jsem na VŠE viděla holky v podpatcích, i když bylo venku půl metru sněhu nebo led. To se tady nemůže stát. Nehledě na to, že využití pro mé černé koktejlky, kostýmek nebo aspoň košili jsem tu nenašla za celého půl roku.
Takže možná, čím spíš zmatete Dána, bude, když si třeba na pohovor do práce vezmete oblek. Nebo do školy na zkoušku kostýmek.

Máme to tedy jako Češi těžké. Dána se nám jen tak naštvat nepodaří. Pokud ho ale budete chtít skutečně uvést do vzrušeného stavu, pak doporučuju následující možnosti, první tři vyzkoušené, čtvrtá zatím ne:

  1. Řekněte mu, že vám nějaká velká dánská společnosti, třeba Carlsberg, Novonordisk nebo Maersk, nabídli práci načerno. Buďte ale připravení vytrhnout jim telefon z ruky, až to budou chtít zavolat svému známemu novináři.
  2. Zaveďte téma na politiku, popište jim trochu situaci u nás a pak  vyjádřete přesvědčení, že dánští politici jsou stejná verbež, protože politici jsou všichni stejní.
  3. Zadívejte se na jejich sadu iPad+Mac+iPhone a řekněte jim, že vaše HTC v kombinaci s HP, Asusem nebo Toshibou jsou zkrátka lepši, a že kult kolem Apple nechápete.
  4. Prohlašte, že lidi ve východní Evropě se chovají ekologičtěji, protože produkují méně odpadu.

neděle 4. prosince 2011

Sjeallandem za 14 kroner, poznáváme místní hrady

Každou první nedělí v měsící jsou vlaky po Sjeallandu a doprava po Kodani za 14 DKK na osobu na celý den. A to ať jedete, kolik zón chcete. A tak toho využíváme  k tomu, abychom se podívali po okolí. Ono je to všechno kousek, do hodiny cesty od Kodaně. Takže na nedělní odpoledne jako dělané.

V říjnu jsme se byli podívant na Frederiksborg slot v Hillerødu. Škoda byla, že byl opar, a tak ty nejkrásnější scenérie přes vodu nevypadají nic moc, resp. dost mysticky.


 Dneska, v prosinci, jsme zajeli do Helsingøru, podívat se na hrad (Kronborg), kde se odehrává Hamlet. Na to, že je už zima, tak je tu pořád relativně teplo. Jen s tím sněhem by to mohlo být možná ještě trochu kouzelnější :)
V celým areálu hradu to ale smrdělo jako v maďarských lázních :) To bylo nic moc. Jo, a místní děla byly odlitý v České republice!




sobota 5. listopadu 2011

Julebryg přijel, Vánoce jsou tady!

První pátek v listopadu naděluje dárky Tuborg! Do hospod a do obchodů se úderem 20:59 dostává vánoční edice piva Tuborg, Julebryg. To pivo je sladší a trochu silnější, než normální Tuborg. A mně chutná mnohem víc. 

V baru začnou hrát Rolničky, rolničky a All I want for Christmas is you a pivo začíná téct proudem! A člověk se cítí jako na vánočním večírku. 
Tuborg náklaďák objíždí bary v Kodani (a asi i v jiných městech) a rozdává vánoční pivo zadarmo... Samozřejmě, holky mají většinou přednost ;). My jsme si s Peťou urvali každý jedno pivo zadarmo. 
O téhle noci se říká, že se Kodaň opije nejvíc za celý rok :).

pondělí 31. října 2011

Jak jsem byla citovaná v zadání zkoušky v poznámce pod čarou

Minulé úterý, 15:00 - pátek, 15:00 jsem absolvovala 72 hodin dlouhou zkoušku. Bylo to 72 hodin doma před počítačem, s redbullem, lentilkama a pizzou. 
V úterý v 15:00 se na intranetu školy objevilo zadání zkoušky. Tři stránky dlouhá případová studie doprovázená 16 otázkami spojenými s tím, co jsem se učili posledních šest týdnů. Například:

Jaké předpoklady ohledně trendů ve vznikající tvořivé společnosti s více otevřeným inovačním procesem byste řekli, že podporují projekt "Kuchyň v jednom tlačítku"?
Popište projekt "Kuchyň v jednom tlačítku" v terminologii "zkušenostní ekonomie" a co to znamená především pro vztahy se zákazníky.
Jak by na základně článků od Florida a Goodnight a případové studie o Linuxu mohl Asseli pracovat se zákazníky na tomto projektu?

Vtipný bylo, že projekt "Kuchyň v jednom tlačítku" (One-button kitchen) byl návrh skupiny, ve které jsem byla i já. A tak jsme v zadaní zkoušky byly v poznámce pod čarou zmíněni jako autoři myšlenky. No není to super, být odcitován ve zkoušce na magisterském oboru vysoké školy? :)
Jinak samozřejmě, během zkoušky bylo potřeba využít citace z článků a knížek, které dohromady čítaly 1800 stran čtiva. To bylo potřeba mít načteno a řádně označeno dopředu, protože během 72 hodin člověk těžko přečte 1800 stran a ještě z nich udělá 15. stránkový kompilát odpovědí.
A tak je to dobrý srovnání. Na VŠE se člověk v nejlepším případě učil 72 hodin na zkoušku, a to muselo být už něco. No a tady se ta zkouška 72 hodin psala sama o sobě :). 

pondělí 10. října 2011

Byrokracie v Dánsku se pohnula

Ač se tomu nedá věřit, residence certificate, který v Dánsku potřebujou všichni, co chtějí CPR kartičku, nám dneska přišel.
Neuvěřitelné.
  • Žádali jsme 31. 8. 2011.
  • Podle dánských zákonů může vydání trvat maximálně tři týdny.
  • Pán na přepážce nám oznámil, že by to ale mohlo trvat až týdny čtyři, protože v tomhle období žádají všichni studenti.
  • A tak uplynulo pět a půl týdne, a certifikát máme doma.
No není to paráda? Hlavně že založení podniku tu prý jde udělat jenom vyplněním dvou formulářů online a je to. Ale jako EU občan čekáte na něco, co byste vlastně ani neměli potřebovat, skoro dvakrát tak dlouho, než zaručujou dánský zákony. To je na černý puntík!

Jinak jsme si to ale vyřídili na tomhle úřadě: 

Na adrese: 
Statsforvaltningen Hovedstaden, Borups Alle 177, 2400 København NV
Čekali jsme tam asi hodinku, než na nás přišla řada, potřebovali jsme s sebou pas, potvrzení o přijetí ke studiu a jednu pasovou fotku, papíry se dají vyplnit na místě, nebo stáhnout tady. Je dobrý k tomu mít adresu v Dánsku, kam vám to pošlou, v nejhorším to ale můžou poslat i do školy.

pátek 7. října 2011

Studovat na CBS? Pak tohle musíte vědět

Protože jsem v posledních dvou týdnech dostala už dva emaily, kde se mě různí lidé ptali na informace, ohledně studia v Dánsku, tak jsem se rozhodla o tom raději napsat post, abych mohla pri příště odkazovat na můj blog :)

Proč jste se rozhodli pro CBS?
Já jsem se rozhodla z několika důvodů:
  1. sociální stát je mi bližší než to, co se děje v ČR, fascinuje mě, že to tu funguje, a tak jsem to chtěla vidět na vlastní oči a pokud to funguje tak, jak to vypadá, tak tu zůstat.
  2. Ve Skandinávii Češi neplatí školné. 
  3. CBS byla v roce 2010 23. nejlepší business školou v Evropě podle Financial Times a 22. v master in management, i když podle žebříčku 2011 se propadla na 38. místo na světě, podle EduUniversal Ranking je dokonce třetí nejlepší světovou business školou, hned za Harvardem a Londýnem. Takže je v TOP10 co se týče poměru cena/výkon (plat 3 roky po ukončení studia/náklady na studium) podle Financial Times.
  4. Mají tady zajímavý obory zaměřený na leadership, entrepreneurship a inovaci. Seznam na stránkách CBS.
Co máte za obor?
Já mám Master in Social Sciences in Organizational Innovation and Entrepreneurship, Peťa má Master of Science in Strategy, Organization and Leadership. 

Jak jste se tam dostali?
Na CBS po nám chtěli jenom transkript známek a certifikát z angličtiny. Dělali jsme IELTS, kterej se v Praze dá dělat každej měsíc a prý je nejlehčí.
Co se týká transkriptu známek, ten chce CBS pro to, že na magisterský programy se dostanou lidi, kteří už mají absolvovanou určitou strukturu předmětů. Skupiny předmětů jsou vždycky na webovkách jednotlivých programů.
Pokud jim člověk pošle transkript známek během října, tak mu dokonce udělají ohodnocení, aby přesně věděl, co mu chybí a co ne. Někdy se to totiž blbě odhaduje.
Pokud člověku něco chybí, dá se to buď nahradit ještě na domácí univerzitě volitelnýma předmětama, nebo na summer school, kterou pořádá CBS. Není potřeba mít teda všechny předměty dokončený v době podávání přihlášek, ale mít nějakej důkaz, že je člověk odstuduje do 1.9. (začátku školy).

Jak hodnotíte CBS ve srovnání s VŠE?
Jako nebe a dudy :D. Základní rozdíl je v tom, že zatímco na VŠE většinou vyučující přednáší to, co se člověk má naučit a odcitovat na zkoušce, tady tomu tak moc není. Během předmětu se probírá to, na základě čeho by měl potom člověk být schopnej odpovědět otázky během zkoušky. (např. moje zkouška teď bude vypadat tak, že v úterý dostanu zadání a mám 72 hodin na to odpovědět na otázky a v pátek to musím odevzdat). Jenže to, co se vyžaduje u zkoušky, jsou spíš vlastní názory, který jsou podložený argumentama z načtené literatury. Ta se čte na každou hodinu, cca 20-60 stránek a ve velké většině se pak na hodině diskutuje na základě literatury. Zajímavý je, že na hodiny se nemusí chodit bez jakýchkoliv následků (kromě toho, že člověk přijde o to, co se na hodině děje), neexistujou cvičení o dvaceti lidech, ale obvykle je to hodina pro celej program, ale každopádně to nejsou přednášky, ale spíš diskuse - vyučující jsou schopní to udělat zábavný a interaktivní i pro 60 lidí.
Člověk si taky nemůže vybrat, kdy bude chodit na nějaký předměty, ale je to pevně daný. To stejný se zkouškama. První dva semestry jsou povinný předměty, třetí semestr má člověk možnost buď stáže, zahraničního studia nebo volitelnejch předmětů a čtvrtej semestr se píše diplomka.
Semestr je rozdělenej týdenní pauzou na dvě půlky - prvních šest týdnů jsou cca 2x týdně dva předměty, týden pauza a dalších šest týdnů další dva předměty. Člověk se tak víc soustředí na míň různých věcí a tak má víc prostor se nad tím zamýšlet do hloubky. Předměty jsou pak docela propojený, takže třeba já mám tento semestr vždycky zkoušku ze dvou předmětů dohromady.
Jinak mám taky pocit, že je tu víc možností zapojení se do různých organizací, klubů nebo chození na různý zajímavý přednášky, škola hodně podporuje entrepreneurship, má vlastní inkubátor a podporuje hodně soutěží. 

Jaký je život v Kodani oproti Praze a na kolik tak přijde?
Život v Kodani je fajn :) Trochu víc tu prší a fouká, ale dá se to (zatím). Náklady jsou cca 3000 DKK za bydlení a cca 1000 DKK za jídlo za měsíc (když si člověk doma vaří), takže náklady za měsíc jsou tak 15000 Kč na měsíc. Pak je potřeba počítat s cca 1000 DKK na semestr na učebnice a jiný materiály do školy a taky s tím, že se člověk moc nerozšoupne, co se týče chození na pivo a tak. Ale výhoda je, že je ve škole spousta akcí, kde se člověk nají a napije zadarmo - jednou měsíčně networking bar a pak různý přednášky od firem atd. Tak to je skoro jako by šel do hospody :).
Jinak, Kodaň je o hodně menší než Praha, takže je to tu všechno kousek.

sobota 1. října 2011

Zavedli nám daň na nasycené tuky

Ode dneška v Dánsku platí daň na nasycené tuky - 16 DKK za 1 kilo nasycených tuků. Dánové se proto prý předzásobovali máslem, mlíkem a olejem, až z toho podle iHNed.cz byly vyprázdněné regály. Zrovna včera jsem ale kupovala máslo, a žádného vybíleného regálu jsem si nevšimla. Těch pár kroner normální Dány nezabije, nehledě na to, že máslo a mlíko moc nevydrží, tak proč to kupovat dopředu.
Vtipný je, že dánský parlament argumentoval tím, že národ potřebuje zhubnout. Přitom v Dánsku je prý 10 % obézních, zatímco v ČR je jich 23 % ... takže možná bychom takovou "zdravou" daň potřebovali aji u nás v ČR. 

zdroj: Copenhagen Post

Na druhou stranu asi není potřeba zmiňovat, že tahle daň prý Dánům přinese něco kolem 1,5-2 miliardy DKK do státního rozpočtu, takže nejde jenom o zdraví občanů, ale i státní kasy. Krásný je, že se na tom nicméně shodli politici napříč politickým spektrem, takže nejde o něco, co by HTS rušila, hned jak se jí podaří sestavit vládu. A to je na té dánské politice krásný - kompromis.

Pro víc info v češtině, článek na iHNed.cz.
Pro víc info v angličtině, článek na CPHpost.dk.