Protože jsme měli ubytování až od 31. srpna, ale škola nám začínala intrem už 25. srpna, museli jsme si na ten čas sehnat něco alternativního. A tak přišla řada na hledání hostelů. Vzhledem k tomu, že o lepší databázi nevím, hledali jsme přes www.hostelworld.com. A našli jeden hostel, který byl relativně blízko školy (20 minut pěšky), měl volno, když jsme potřebovali a měl luggage room na zavazadla, která se vzhledem k nepřebernému množství věcí, co jsme s sebou vezli, hodila.
Hostel se jmenuje Sleep in Heaven a je ve čtvrti Norreboro. Z hlavního nádraží (a tím pádem i ze zastávky Eurolines) se tam dá dostat celkem dobře, to nás po ránu potěšilo. První noc jsme trávili ve dvanáctilůžkovém pokoji, což bylo nic moc. Sice byl ten pokoj docela dobře rozdělený, takže na sebe viděli vždycky max. čtyři lidé, ale kovové skříňky, postel u vchodu a dvanáct obyvatel, kteří všichni vstávali a šli spát v naprosto jinou dobu, moc dobrého spánku nezaručilo.
Když si chcete někde nechat kufr v Kodani
Pak nás trochu naštvali, protože nám v místnosti na zavazadla nenechali naše kufry přes víkend, na který jsme jeli do Aarhusu, takže jsme jedny nechaly potají v jejich skříňce na klíč (což je vlastně lepší, než to nechávat volně přístupné) a jedny na hlavním nádraží za 40 DKK na den (takže jsme celkem zaplatili 120 DKK za schování zavazadla).
Všichni studenti spí v hostelu
Když jsme se vrátili z Aarhusu, už jsme spali v šestilůžkovém pokoji (já a samí kluci ;)), a to bylo v pohodě. Vypadalo to, že většina obyvatel toho pokoje ani nebyli tak moc turisti, jako studenti, co neměli, kde bydlet. Povzbudivé, že? Jeden z nich byl dokonce kluk, co s náma chodil na dánštinu během letní školy! No není to náhoda? :) Potkáme se na letní škole a pak spolu spíme nejenom v hostelu, ale dokonce v pokoji. No a ten nám třeba říkal, že má ubytování od 1. září a jenom na měsíc, takže docela chudák. No jo, ale taky začal hledat v tom týdnu, kdy my už jsme ubytování měli sehnaný, tak to je pak těžký. Kromě toho spousta dalších lidí v našem programu a i v Peťovým programu ještě nemá ubytování a bydlí v hostelu nebo u kamarádů. Mazec! Máme fakt štěstí.
Quality vs. Quantity (speciální téma pro AIESECáře, zajímavé ale pro všechny! :)
Zajímavý ale přitom je, že asi mají všichni dost vysoký standardy. Třeba jedna holka v mým programu (i když je to teda Francouzska, ne Dánka) se hrozně rozčilovala nad neschopností a nekompetentností ubytovací kanceláře na CBS, protože ji přiřadili pokoj, který by musela sdílet s jinou, cizí! holkou. Přitom ten pokoj má prý asi 20m2. Takže chápete? Ona byla naštvaná, že má bydlet na 20m2 s jinou holkou. Přála bych jí strávit rok na trojáku na Jižáku. By asi jinak mluvila. No a pak se divíme, že je v Dánsku nedostatek studentského ubytování, když je prostě nepřípustné bydlet na kolejích ve dvou kromě asi celkem deseti pokojů v Kodani. A podle toho, co říkala Týna, tak v Aarhusu renovují koleje a to tak, že kde dříve sprchu sdíleli třeba čtyři lidi, tak teď má každý pokoj vlastní příslušenství, protože přece nebudete používat sprchu a záchod s někým cizím, ne? No a takových pokojů se tam samozřejmě vleze míň. A pak se studenti diví, že bydlí v hostelích.
Sleep in Heaven
Ale zpátky k hostelu. Sprchy celkem čistý (až na nechutnou výjimku toho, že položený na rámu dveří tam byl asi dva dny použitý tampón) – na podlaze žádný vlasy, umyvadla nepříliš poplivaný pastou atd. V postelích nebyly blechy, polštáře a peřiny vypadaly celkem neposkvrněně, přístup všude na kartu, zamykací skříňky na pokojích a podle mě docela pěkná a útulná, velká společenská místnost. Takže až vás neubytujeme, rozhodně doporučuju tam jít ;). Jen nečekejte nějak extra chápavý a přístupný personál (ne, že by byli extra protivní, ale… ) . Ale to se asi dá přežít. Jinak, noc tam přijde tak na 150 DKK za jednoho, + na celej pobyt poplatek 20 DKK za povlečení, když máte spacák a 40 DKK za komplet povlečení. Byli ale tak hodní, že nám povlečení přes víkend schovali do pytlíku, abychom ho nemuseli znovu platit.
Hostel se jmenuje Sleep in Heaven a je ve čtvrti Norreboro. Z hlavního nádraží (a tím pádem i ze zastávky Eurolines) se tam dá dostat celkem dobře, to nás po ránu potěšilo. První noc jsme trávili ve dvanáctilůžkovém pokoji, což bylo nic moc. Sice byl ten pokoj docela dobře rozdělený, takže na sebe viděli vždycky max. čtyři lidé, ale kovové skříňky, postel u vchodu a dvanáct obyvatel, kteří všichni vstávali a šli spát v naprosto jinou dobu, moc dobrého spánku nezaručilo.
Když si chcete někde nechat kufr v Kodani
Pak nás trochu naštvali, protože nám v místnosti na zavazadla nenechali naše kufry přes víkend, na který jsme jeli do Aarhusu, takže jsme jedny nechaly potají v jejich skříňce na klíč (což je vlastně lepší, než to nechávat volně přístupné) a jedny na hlavním nádraží za 40 DKK na den (takže jsme celkem zaplatili 120 DKK za schování zavazadla).
Všichni studenti spí v hostelu
Když jsme se vrátili z Aarhusu, už jsme spali v šestilůžkovém pokoji (já a samí kluci ;)), a to bylo v pohodě. Vypadalo to, že většina obyvatel toho pokoje ani nebyli tak moc turisti, jako studenti, co neměli, kde bydlet. Povzbudivé, že? Jeden z nich byl dokonce kluk, co s náma chodil na dánštinu během letní školy! No není to náhoda? :) Potkáme se na letní škole a pak spolu spíme nejenom v hostelu, ale dokonce v pokoji. No a ten nám třeba říkal, že má ubytování od 1. září a jenom na měsíc, takže docela chudák. No jo, ale taky začal hledat v tom týdnu, kdy my už jsme ubytování měli sehnaný, tak to je pak těžký. Kromě toho spousta dalších lidí v našem programu a i v Peťovým programu ještě nemá ubytování a bydlí v hostelu nebo u kamarádů. Mazec! Máme fakt štěstí.
Quality vs. Quantity (speciální téma pro AIESECáře, zajímavé ale pro všechny! :)
Zajímavý ale přitom je, že asi mají všichni dost vysoký standardy. Třeba jedna holka v mým programu (i když je to teda Francouzska, ne Dánka) se hrozně rozčilovala nad neschopností a nekompetentností ubytovací kanceláře na CBS, protože ji přiřadili pokoj, který by musela sdílet s jinou, cizí! holkou. Přitom ten pokoj má prý asi 20m2. Takže chápete? Ona byla naštvaná, že má bydlet na 20m2 s jinou holkou. Přála bych jí strávit rok na trojáku na Jižáku. By asi jinak mluvila. No a pak se divíme, že je v Dánsku nedostatek studentského ubytování, když je prostě nepřípustné bydlet na kolejích ve dvou kromě asi celkem deseti pokojů v Kodani. A podle toho, co říkala Týna, tak v Aarhusu renovují koleje a to tak, že kde dříve sprchu sdíleli třeba čtyři lidi, tak teď má každý pokoj vlastní příslušenství, protože přece nebudete používat sprchu a záchod s někým cizím, ne? No a takových pokojů se tam samozřejmě vleze míň. A pak se studenti diví, že bydlí v hostelích.
Sleep in Heaven
Ale zpátky k hostelu. Sprchy celkem čistý (až na nechutnou výjimku toho, že položený na rámu dveří tam byl asi dva dny použitý tampón) – na podlaze žádný vlasy, umyvadla nepříliš poplivaný pastou atd. V postelích nebyly blechy, polštáře a peřiny vypadaly celkem neposkvrněně, přístup všude na kartu, zamykací skříňky na pokojích a podle mě docela pěkná a útulná, velká společenská místnost. Takže až vás neubytujeme, rozhodně doporučuju tam jít ;). Jen nečekejte nějak extra chápavý a přístupný personál (ne, že by byli extra protivní, ale… ) . Ale to se asi dá přežít. Jinak, noc tam přijde tak na 150 DKK za jednoho, + na celej pobyt poplatek 20 DKK za povlečení, když máte spacák a 40 DKK za komplet povlečení. Byli ale tak hodní, že nám povlečení přes víkend schovali do pytlíku, abychom ho nemuseli znovu platit.
