První hodina dánštiny

První hodina dánštiny, no co k tomu říct... asi nejlépe začít od začátku.

Na první hodinu musíme přijít samozřejmě připravení, takže jsme si šli koupit učebnici dánštiny, ať si máme do čeho psát poznámky. Učebnice jsou vlastně potřeba dvě - cvičebnice a gramatika. Takže jsme si je koupili. Cena za jednu kolem 300 DKK, ano ano, celkem tedy za učebnice dánštiny 600 DKK (nebudu to tu přepočítávat, protože při pomyšlení na to, kolik to stojí v CZK, na mě jsou stále mrákoty). A jen pro ujasnění, nejde o žádný barevný Headway na křídovém papíře, ale o černobílou učebnici o 25 lekcích, každá na cca 3 stránky + nějaký ty přílohy, na recyklovaném papíře. 

Byli jsme tedy náležitě připravení. Učí nás nějaká Maria a byla trošku v šoku z toho, že nás ve třídě je snad třicet. To se mi upřímně taky moc nelíbí, obzvlášť to, že někteří tam byli jen tak, bez zápisu, což samozřejmě snižuje kvalitu výuky pro nás a pro ně je to vlastně kurz zadarmo. Přitom cena jednoho toho kurzu je 1750 DKK! Takže doufám, že tam příště tihle náhodní hosté nebudou.

Máme ve třídě asi polovinu Němců, hodně Amíků, dva Finy a nás :) Pro ně to asi nebude moc těžký - přece jen má dánština blízko k němčině i angličtině. Co asi bude oříšek pro nás pro všechny je výslovnost. Nevím, jak to Dánové dělají, ale ZÁSADNĚ nečtou věci tak, jak byste očekávali, že je budou číst. Takže asi nebude problém s gramatikou nebo slovíčkama, ale prostě s tím to poznat, když už to nějakej Dán řekne, a taky mu odpovědět tak, aby on poznal, co že to vlastně říkáme. 

Takže jsme se v dnešní hodině začali seznamovat a představovat. Celkem to šlo, upřímně ale 120 minut po té hodině a už si toho moc nepamatuju. Prošli jsme dvě lekce, ve čtvrtek projdeme další dvě - to je tak odhadem 4 A5 slovíček + nějaká ta gramatika. A vhledem k tomu, že jsme se tak nějak cítili na této hodině ztracení, asi by to taky chtělo projít si lekce 3 a 4. Takže to bude sranda!

Co se mi ale líbí je fakt, že Dánové v zásadě používají jenom tykání (takže nejen že to je jednodušší, ale taky neformálnější) a zároveň věta "jak se máš?" není jenom formalita a když jim řeknete "blbě", tak se na vás nebudou koukat jak na idiota (což by byl pochopitelně případ např. v USA, kde se prostě větou "jak se máš?" zdraví. A taky se navzájem ptají, jak se mají, až když se fakt znají. Takže jsou mi Dánové zase o něco sympatičtější! :)