Jsem trochu posedlá Skandinávií, jejich systémem, barvou vlasů, počasím a tak. Takže jsem trošku zaujatá. A tak jsem do Dánska jela s představou, že Dánové (a Dánky) jsou dokonalí. A tak mě někdy překvapí, že se dokážou chovat jako normální lidi.
Protože už třetí den v kuse prší a nám se nechce bahnit si běhací boty v parku, šli jsme plavat. Podobný nápad mělo hodně lidí. Takže v bazénu narváno. Jako obvykle byl bazén rozdělenej na půlky, půlka pro plavce, půlka na skákání, půlka pro plavce rozdělená na část pro kraul a na část pro prsa.
Kdo kdy chodil plavat ví, že když je v bazénu hodně lidí, navíc různé úrovně a zarputilosti, tak je to pěknej vopruz. Přesto jsem si nějak tak myslela, že když jsme v Dánsku, tak to tu bude tak nějak víc uspořádaný, lidi budou poslušně, přesně tak rychle, jak potřebuju já, plavat za sebou, nebudou plavat v protisměru a tak.
A tak mě dost překvapilo, že ani v Dánsku to tak není. V dráze pro kraul lidi plavou prsa, někteří z těch, co plavou kraul ho plavou uprostřed, takže se s něma pokopete. Dítě z vedlejší půlky pro neplavce a na skákání se drží za lajnu a kope nohama, takže mě málem kopl do hlavy, děti skáčou do části určené pro kraul (což je po pěti minutách naštěstí plavčík napomenul) a když už nemůžou skákat, jdou jakože plavat, ale plavat moc neumí, takže celou dráhu jenom brzdí a tak dál. No skoro jako u nás.
Takže je to jako u nás - ohleduplnost je vlastnost jedinců, získaná výchovou, ne národů, získaná nějakým vlivem veřejnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat